Julie a Romeo

Devítka

1:Z lAásky trochu blázen RF#momeo zpívá
sAerenádu ulice a kF#maždej se dDívá,
jEak ze stínu pod lampou jDeho slEova letí k nAí,
co ty, co jDá, co s náma dvěmEa bude dál.
2:Julie když ho vidí, u srdce ji pálí,
jak pod oknem stojí a zpívá a cizí tóny z dáli zní,
jak stovky stejných jako on, jako oni, jako my
svých hvězd se ptaj': co víc ti, lásko, můžu dát?
R:JulAieE, kostky už dF#mávno hodil čDas,
ale já vAímE, že stejný sF#mrdce bije v nDás,
a z uší sAe mi vytrácDí F#mta píseň z fDilmu,
kdHmy, sakra, budeš schopná říct: ten čDas byl trochu zlF#mej, EJulAie?
3:Půjdeš se mnou zpátky, tímhle směrem stál kříž,
ty cesty byly sprostý a zlý, jenom ten svět byl týž,
pro tebe sním ten svůj sen, sen padlých andělů,
jak mě můžeš brát jako jeden ze svejch údělů?
4:Spoustu toho neumím, třeba mluvit jako v TV
a psát písničky o lásce, jaká je - to stejně nikdo neví,
ale vše, co můžu, chci ti dát, polibek přes mříž veršů svých,
až jednou zavoláš, skončím s tím vandrem po štacích.
R:Julie, dávno jsi jiná než ten film,
žádný hvězdy nad hlavou a láska za hrob, o níž sním,
však místo pro nás musí být aspoň v tom filmu,
snad ho zase jednou budem hrát a z lásky slzy krást, Julie.
5:=1.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:59:09.827+00:00
Výsledky hledání: